Vítáme Vás, můžete se vytvořit účet. 16404j

Cart 68l32

product (empty)

Košík je prázdný

' + (data.cname!='Nezařazeno' && data.cname!='Nezařazené' ? '

'+data.cname+'

' : '') + '

'; }, parse: function(data) { var mytab = new Array(); for (var i = 0; i < data.length; i++) mytab[mytab.length] = { data: data[i], value: data[i].pname }; return mytab; }, extraParams: { ajaxSearch: 1, id_lang: 6 } } ) .result(function(event, data, formatted) { $('#search_query_top').val(data.pname); document.location.href = data.product_link; }) }); // ]]>

Termín obdržení zásilky
Česká pošta	Středa 28.05
PPL	Středa 28.05
Osobní odběr	Čtvrtek 29.05
Termíny jsou pouze orientační a mohou se lišit podle zvoleného typu platby. O Průběhu zásilky Vás budeme informovat e-mailem.
Při nákupu většího množství produktů negarantujeme dodání do zobrazeného data

Heptalogie Hieronyma Bosche/ Heptalógia Hieronyma Bosche ir2d

29 %

220 Kč 310 Kč

Zboží skladem, ihned k odeslaní

Pokud objednám nyní, kdy zboží dostanu

Sleva až 70% u třetiny knih

Popis knihy

Jak název napovídá, sdružuje tento cyklus sedm divadelních her. Spregelburd připadl na nápad napsat tento cyklus v roce 1996 a nechal se v něm inspirovat deskovou malbou Sedm smrtelných hříchů od Hieronyma Bosche (1480) – a to jak formálně, tak obsahově. Cyklus byl dokončen v roce 2007. Původním záměrem autora bylo po dopsání celého cyklu uvádět každý den v týdnu jednu část Heptalogie. Divák by si tedy mohl zvolit libovolně pořadí, ve kterém cyklus uvidí, a složit si tak svůj vlastní „obraz“. Ve hrách zařazených do Heptalogie se Spregelburd zamýšlí nad konceptem hříchu (a jeho možností vůbec) v současné době, kdy se lidstvo neřídí žádným pevným náboženským, duchovním či filozofickým řádem. I proto se – nikoli hříchy – ale jakési „postmoderní deviace“ u Spregelburda jmenují Nechutenství, Extravagance, Skromnost, Panika, Hloupost, Paranoia a Tvrdohlavost. Žánrově lze Spregelburdovy hry označit za „chytré“ komedie pro spíše intelektuální publikum a zručné divadelní praktiky. Autor v nich totiž pracuje se svými znalostmi několika světových jazyků (včetně esperanta a znakové řeči), ve složitých zápletkách a násobených dějových liniích využívá svůj matematický talent, kombinační schopnosti a zkušenosti s technikou dramatu (vedl řadu dílen tvůrčího psaní v různých zemích Latinské Ameriky a ve Španělsku) a nezapře ani protřelého divadelního režiséra a zkušeného herce pohrávajícího si s divadelními konvencemi (viz krátké synopse k jednotlivým hrám zařazeným do Heptalogie). Jak název napovídá, sdružuje tento cyklus sedm divadelních her. Spregelburd připadl na nápad napsat tento cyklus v roce 1996 a nechal se v něm inspirovat deskovou malbou Sedm smrtelných hříchů od Hieronyma Bosche (1480) – a to jak formálně, tak obsahově. Cyklus byl dokončen v roce 2007. Původním záměrem autora bylo po dopsání celého cyklu uvádět každý den v týdnu jednu část Heptalogie. Divák by si tedy mohl zvolit libovolně pořadí, ve kterém cyklus uvidí, a složit si tak svůj vlastní „obraz“. Ve hrách zařazených do Heptalogie se Spregelburd zamýšlí nad konceptem hříchu (a jeho možností vůbec) v současné době, kdy se lidstvo neřídí žádným pevným náboženským, duchovním či filozofickým řádem. I proto se – nikoli hříchy – ale jakési „postmoderní deviace“ u Spregelburda jmenují Nechutenství, Extravagance, Skromnost, Panika, Hloupost, Paranoia a Tvrdohlavost. Žánrově lze Spregelburdovy hry označit za „chytré“ komedie pro spíše intelektuální publikum a zručné divadelní praktiky. Autor v nich totiž pracuje se svými znalostmi několika světových jazyků (včetně esperanta a znakové řeči), ve složitých zápletkách a násobených dějových liniích využívá svůj matematický talent, kombinační schopnosti a zkušenosti s technikou dramatu (vedl řadu dílen tvůrčího psaní v různých zemích Latinské Ameriky a ve Španělsku) a nezapře ani protřelého divadelního režiséra a zkušeného herce pohrávajícího si s divadelními konvencemi (viz krátké synopse k jednotlivým hrám zařazeným do Heptalogie). Jak název napovídá, sdružuje tento cyklus sedm divadelních her. Spregelburd připadl na nápad napsat tento cyklus v roce 1996 a nechal se v něm inspirovat deskovou malbou Sedm smrtelných hříchů od Hieronyma Bosche (1480) – a to jak formálně, tak obsahově. Cyklus byl dokončen v roce 2007. Původním záměrem autora bylo po dopsání celého cyklu uvádět každý den v týdnu jednu část Heptalogie. Divák by si tedy mohl zvolit libovolně pořadí, ve kterém cyklus uvidí, a složit si tak svůj vlastní „obraz“. Ve hrách zařazených do Heptalogie se Spregelburd zamýšlí nad konceptem hříchu (a jeho možností vůbec) v současné době, kdy se lidstvo neřídí žádným pevným náboženským, duchovním či filozofickým řádem. I proto se – nikoli hříchy – ale jakési „postmoderní deviace“ u Spregelburda jmenují Nechutenství, Extravagance, Skromnost, Panika, Hloupost, Paranoia a Tvrdohlavost. Žánrově lze Spregelburdovy hry označit za „chytré“ komedie pro spíše intelektuální publikum a zručné divadelní praktiky. Autor v nich totiž pracuje se svými znalostmi několika světových jazyků (včetně esperanta a znakové řeči), ve složitých zápletkách a násobených dějových liniích využívá svůj matematický talent, kombinační schopnosti a zkušenosti s technikou dramatu (vedl řadu dílen tvůrčího psaní v různých zemích Latinské Ameriky a ve Španělsku) a nezapře ani protřelého divadelního režiséra a zkušeného herce pohrávajícího si s divadelními konvencemi (viz krátké synopse k jednotlivým hrám zařazeným do Heptalogie). Jak název napovídá, sdružuje tento cyklus sedm divadelních her. Spregelburd připadl na nápad napsat tento cyklus v roce 1996 a nechal se v něm inspirovat deskovou malbou Sedm smrtelných hříchů od Hieronyma Bosche (1480) – a to jak formálně, tak obsahově. Cyklus byl dokončen v roce 2007. Původním záměrem autora bylo po dopsání celého cyklu uvádět každý den v týdnu jednu část Heptalogie. Divák by si tedy mohl zvolit libovolně pořadí, ve kterém cyklus uvidí, a složit si tak svůj vlastní „obraz“. Ve hrách zařazených do Heptalogie se Spregelburd zamýšlí nad konceptem hříchu (a jeho možností vůbec) v současné době, kdy se lidstvo neřídí žádným pevným náboženským, duchovním či filozofickým řádem. I proto se – nikoli hříchy – ale jakési „postmoderní deviace“ u Spregelburda jmenují Nechutenství, Extravagance, Skromnost, Panika, Hloupost, Paranoia a Tvrdohlavost. Žánrově lze Spregelburdovy hry označit za „chytré“ komedie pro spíše intelektuální publikum a zručné divadelní praktiky. Autor v nich totiž pracuje se svými znalostmi několika světových jazyků (včetně esperanta a znakové řeči), ve složitých zápletkách a násobených dějových liniích využívá svůj matematický talent, kombinační schopnosti a zkušenosti s technikou dramatu (vedl řadu dílen tvůrčího psaní v různých zemích Latinské Ameriky a ve Španělsku) a nezapře ani protřelého divadelního režiséra a zkušeného herce pohrávajícího si s divadelními konvencemi (viz krátké synopse k jednotlivým hrám zařazeným do Heptalogie).