Vítáme Vás, můžete se vytvořit účet. 16404j

Cart 68l32

product (empty)

Košík je prázdný

' + (data.cname!='Nezařazeno' && data.cname!='Nezařazené' ? '

'+data.cname+'

' : '') + '

'; }, parse: function(data) { var mytab = new Array(); for (var i = 0; i < data.length; i++) mytab[mytab.length] = { data: data[i], value: data[i].pname }; return mytab; }, extraParams: { ajaxSearch: 1, id_lang: 6 } } ) .result(function(event, data, formatted) { $('#search_query_top').val(data.pname); document.location.href = data.product_link; }) }); // ]]>

Termín obdržení zásilky
Česká pošta	Úterý 03.06
PPL	Úterý 03.06
Osobní odběr	Středa 04.06
Termíny jsou pouze orientační a mohou se lišit podle zvoleného typu platby. O Průběhu zásilky Vás budeme informovat e-mailem.
Při nákupu většího množství produktů negarantujeme dodání do zobrazeného data

Politický systém Slovinska 6b2934

11 %

261 Kč 295 Kč

Sleva až 70% u třetiny knih

Popis knihy

Kniha je popisem a analýzou podoby a fungování politického systému Republiky Slovinsko. Po úvodním představení geneze a vývoje slovinského politického systému v rámci mnohonárodních států, jejichž součástí bylo, je hlavní část knihy věnována popisu hlavních charakteristik slovinského politického systému. Zvláštní pozornost je věnována kombinaci předchozích prvků "konventního" způsobu vládnutí s klasickou parlamentní formou vlády a některým specifikům slovinského politického systému (veto konstruktivní nedůvěry, právo parlamentu odvolávat jednotlivé členy vlády, korporativní druhá komora parlamentu apod.). Jednotlivé kapitoly přestavují fungování hlavních ústavně-politických institucí - dvoukomorového parlamentu, vlády, prezidenta, Ústavního soudu, ombudsmana aj. Samostatná kapitola postihuje vývoj stranického systému, který je zasazen do kontextu volebních cyklů a proměn vládních koalic. Opomenut není ani popis vývoje teritoriálně-správního uspořádání Slovinska, který přihlíží k historickým proměnám hranic slovinských zemí. Poslední kapitola charakterizuje zahraničněpolitickou orientaci Slovinska se zvláštním přihlédnutím ke vztahu k Evropské unii. V závěru knihy je etablování slovinského politického systému zasazeno do širšího kontextu vývoje v zemích střední a jihovýchodní Evropy. Srovnání vychází ze skutečnosti, že Slovinsko je jedinou tzv. postjugoslávskou zemí, která se stala konsolidovanou demokracií a „unikla tak z Balkánu“. Kniha je popisem a analýzou podoby a fungování politického systému Republiky Slovinsko. Po úvodním představení geneze a vývoje slovinského politického systému v rámci mnohonárodních států, jejichž součástí bylo, je hlavní část knihy věnována popisu hlavních charakteristik slovinského politického systému. Zvláštní pozornost je věnována kombinaci předchozích prvků "konventního" způsobu vládnutí s klasickou parlamentní formou vlády a některým specifikům slovinského politického systému (veto konstruktivní nedůvěry, právo parlamentu odvolávat jednotlivé členy vlády, korporativní druhá komora parlamentu apod.). Jednotlivé kapitoly přestavují fungování hlavních ústavně-politických institucí - dvoukomorového parlamentu, vlády, prezidenta, Ústavního soudu, ombudsmana aj. Samostatná kapitola postihuje vývoj stranického systému, který je zasazen do kontextu volebních cyklů a proměn vládních koalic. Opomenut není ani popis vývoje teritoriálně-správního uspořádání Slovinska, který přihlíží k historickým proměnám hranic slovinských zemí. Poslední kapitola charakterizuje zahraničněpolitickou orientaci Slovinska se zvláštním přihlédnutím ke vztahu k Evropské unii. V závěru knihy je etablování slovinského politického systému zasazeno do širšího kontextu vývoje v zemích střední a jihovýchodní Evropy. Srovnání vychází ze skutečnosti, že Slovinsko je jedinou tzv. postjugoslávskou zemí, která se stala konsolidovanou demokracií a „unikla tak z Balkánu“. Kniha je popisem a analýzou podoby a fungování politického systému Republiky Slovinsko. Po úvodním představení geneze a vývoje slovinského politického systému v rámci mnohonárodních států, jejichž součástí bylo, je hlavní část knihy věnována popisu hlavních charakteristik slovinského politického systému. Zvláštní pozornost je věnována kombinaci předchozích prvků "konventního" způsobu vládnutí s klasickou parlamentní formou vlády a některým specifikům slovinského politického systému (veto konstruktivní nedůvěry, právo parlamentu odvolávat jednotlivé členy vlády, korporativní druhá komora parlamentu apod.). Jednotlivé kapitoly přestavují fungování hlavních ústavně-politických institucí - dvoukomorového parlamentu, vlády, prezidenta, Ústavního soudu, ombudsmana aj. Samostatná kapitola postihuje vývoj stranického systému, který je zasazen do kontextu volebních cyklů a proměn vládních koalic. Opomenut není ani popis vývoje teritoriálně-správního uspořádání Slovinska, který přihlíží k historickým proměnám hranic slovinských zemí. Poslední kapitola charakterizuje zahraničněpolitickou orientaci Slovinska se zvláštním přihlédnutím ke vztahu k Evropské unii. V závěru knihy je etablování slovinského politického systému zasazeno do širšího kontextu vývoje v zemích střední a jihovýchodní Evropy. Srovnání vychází ze skutečnosti, že Slovinsko je jedinou tzv. postjugoslávskou zemí, která se stala konsolidovanou demokracií a „unikla tak z Balkánu“.