Vítáme Vás, můžete se vytvořit účet. 16404j

Cart 68l32

product (empty)

Košík je prázdný

' + (data.cname!='Nezařazeno' && data.cname!='Nezařazené' ? '

'+data.cname+'

' : '') + '

'; }, parse: function(data) { var mytab = new Array(); for (var i = 0; i < data.length; i++) mytab[mytab.length] = { data: data[i], value: data[i].pname }; return mytab; }, extraParams: { ajaxSearch: 1, id_lang: 6 } } ) .result(function(event, data, formatted) { $('#search_query_top').val(data.pname); document.location.href = data.product_link; }) }); // ]]>

Termín obdržení zásilky
Česká pošta	Středa 28.05
PPL	Středa 28.05
Osobní odběr	Čtvrtek 29.05
Termíny jsou pouze orientační a mohou se lišit podle zvoleného typu platby. O Průběhu zásilky Vás budeme informovat e-mailem.
Při nákupu většího množství produktů negarantujeme dodání do zobrazeného data

Erbovní mapa hradů, zámků a tvrzí v Čechách 10 52496m

20 %

295 Kč 370 Kč

Expedujeme 1 až 2 dny

Sleva až 70% u třetiny knih

Popis knihy

Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a zároveň grafickým pokusem zachytit pomocí heraldiky nesmírnou množinu hradů zámků a tvrzí a jejich majitelů. V desátém dílu navštívíme jihovýchodní část Čech.
V povodí Lužnice a Nežárky mělo svá sídla několik větví rodu Vítkovců, erbu růže. Předek jedné z nich, Jindřich, postavil nad řekou Nežárkou pevný hrad, při kterém vzniklo výstavné město. Jindřichovi potomci, páni z Hradce, erbu zlaté růže, zde sídlili téměř 400 let. Stříbrnou růži v červeném poli štítu měla větev Vítkovců sídlící na Třeboni, Lomnici a Landštejně. Město s hradem Stráž nad Nežárkou zase patřilo rodové větvi erbu modré růže. Vedle "královny květin" patří k symbolům zdejšího kraje též znamení kalicha, pod kterým vzplála v 15. století husitská revoluce. V roce 1420 dobyli husité Sezimovo Ústí, které patřilo další z větví rodu Vítkovců, a zanedlouho i nedaleký hrad Hradiště. Zde vystavěli město s biblickým jménem Tábor. Hrad, včleněný do městského opevnění, dostal později jméno Kotnov. Z okolní krajiny do daleka vyniká vrch Choustník s mohutnou zříceninou hradu. Po pánech z Choustníka jej získali a přebudovali Rožmberkové. Poslední člen jejich rodu, Petr Vok, se v roce 1602 usídlil na Třeboni, kde nákladně rozšířil tamní zámek. Kromě zmíněných sídel rozrodu Vítkovců nalezneme v desátém dílu Erbovní mapy řadu dalších zajímavých hradů, zámků a tvrzí.
Pestré barvy erbů jejich majitelů prostupují celou knihou. Vypovídají o dávných osudech, o lesku a noblese, ale též o úpadku, zmaru a neustálém boji.
Erb proti erbu, znamení proti znamení, tak jako kdysi, tak jako včera a v přeneseném smyslu i dnes.